Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula persicina
Poznámky
Klobouk je široký 40–100 mm, v mládí sklenutý, později ploše rozložený a ve středu široce prohloubený, růžově červený, červený, bělavě vybledající. Okraj klobouku je zprvu podehnutý a hladký, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, za vlhka lepkavá a lesklá, ve středu klobouku vrásčitá, bez větších obtíží slupitelná jen při okraji.
Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, křehké, ke třeni připojené až nepatrně sbíhavé, vidlené, žilkami propojené, nejprve bělavé, nakonec smetanové.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 20–60 x 10–20 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný až komůrkovitý, v horní části ojíněný, jemně podélně vrásčitý, bílý, někdy zčásti narůžovělý, poraněním někdy nepatrně žloutnoucí.
Dužnina je tuhá, později houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, neměnná. Vůně je nevýrazná nebo slabě ovocná, chuť palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – světle oranžově růžová; fenol – světle hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2c).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9 x 5,5–7,5 µm, s nízkou až střední ornamentikou, s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími jemnými spojkami.
Roste od července do října, nehojně v teplejších listnatých lesích pod duby, buky a lískami, upřednostňuje zásadité půdy.
22.12.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa