Klobouk je široký 60–150 mm, někdy i širší, tlustě masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, výjimečně s nízkým hrbolem, obvykle červený nebo oranžově červený, od středu někdy žlutooranžový nebo žlutookrový. Okraj klobouku je zprvu mírně podehnutý, dlouho téměř hladký, v dospělosti krátce rýhovaný. Pokožka je za sucha matná až mírně lesklá, jemně zdrsnělá, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout více jak do poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou husté, později prořídlé, 5–12 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené, jen vzácně s lupénky, u třeně někdy větvené, nejprve bělavé, v dospělosti až světle okrové, s ostřím při okraji klobouku někdy krátce načervenalým.
Třeň je obvykle velmi robustní, válcovitý až mírně kyjovitý, 50–120 x 20–40 mm, v mládí pevný a plný, ve stáří houbovitý až téměř dutý, podélně vrásčitý, bílý, někdy lehce narůžovělý nebo načervenalý, stářím nepatrně šednoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, téměř neměnná, jen za vlhka nepatrně šednoucí. Vůně je nevýrazná, chuť mírná, v lupenech mladých plodnic někdy slabě palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – šedorůžová; fenol – hnědá; guajak – velmi variabilní, pomalu modrá až téměř negativní.
Výtrusný prach je okrový (3a–3c).
Výtrusy jsou široce oválné, 7,5–12 x 6,5–8,5 µm, se středně vysokou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy neúplnou síťku.
Roste od července do října, hojně ve vlhčích jehličnatých lesích, nejvíce pod smrky a borovicemi od středních poloh výše, často v mechu a borůvčí nebo dokonce v rašeliništi.

21.12.2025