Klobouk je široký 50–120 (150) mm, masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a mělce prohloubený, hnědý, žlutohnědý (medový), někdy zčásti narezlý, ve středu obvykle tmavší. Okraj je nerýhovaný nebo jen velmi krátce rýhovaný u stárnoucích plodnic, občas zvlněný. Pokožka je za sucha matná, v dospělosti často radiálně vrásčitá, za vlhka slizká, lesklá až rosolovitá, v mládí ji lze sloupnout jen s obtížemi při okraji klobouku, v dospělosti do třetiny, za vlhka i do poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou husté, později prořídlé, 4–10 mm vysoké, ke třeni úzce připojené, někdy krátkým zoubkem sbíhavé, obvykle s několika lupénky, jemně žilkami propojené, některé větvené, nejprve bělavé, nakonec máslové, v dospělosti obvykle s rezavými nebo hnědorezavými skvrnami, v mládí někdy ronící kapky tekutiny.
Třeň je robustní, válcovitý, 40–100 x 15–35 mm, někdy mírně excentrický, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný až komůrkovitý, podélně vrásčitý, bělavý nebo lehce nahnědlý, od báze rezavě hnědnoucí.
Dužnina je tuhá, později zvláště ve třeni houbovitá, při poranění a stářím rezavějící nebo okrově hnědá. Vůně je zprvu nenápadná, u stárnoucích plodnic nepříjemně slanečková. Chuť je mírná, v mládí sladce oříšková.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžová; fenol – hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2b).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–12 x 5–8 µm, s nízkou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
Roste od srpna do října od středních poloh poměrně hojně v jehličnatých lesích, především pod smrky. Upřednostňuje kyselé půdy, objeví se i za suššího počasí.

19.12.2025