Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula minutula
Poznámky
Klobouk je široký 15–40 mm, v mládí polokulovitý, brzy ploše rozprostřený a ve středu mírně prohloubený, červený, růžově červený, bělavě nebo krémově vybledající. Okraj je v dospělosti mírně zvlněný, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná až sametová, mírně zdrsnělá, za vlhka lesklá, lze ji sloupnout obvykle více jak do poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše řídké, křehké, ke třeni krátce připojené až téměř volné, s několika lupénky, některé vidlené, žilkami propojené, nejprve bělavé, nakonec až smetanové, na ostří při okraji klobouku někdy krátce načervenalé.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 20–40 x 5–10 mm, pod kloboukem mírně rozšířený, v mládí plný, později houbovitě vycpaný až dutý, křehký, ojíněný, později podélně vrásčitý, bílý, na bázi někdy načervenalý.
Dužnina je tenká, křehká, bělavá, neměnná. Za čerstva někdy výrazně voní po rozmarýnu nebo po pestřcích. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: sulfovanilin na suchých plodnicích - živě červená, guajak - téměř negativní.
Výtrusný prach je bělavý (1b).
Výtrusy jsou široce oválné, 5,5–8 x 5–7 µm, s nízkou až středně vysokou ornamentikou s izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
Roste od července do září, vzácně v listnatých lesích zejména pod buky, duby, habry a jírovci, upřednostňuje neutrální až kyselejší půdy.
23.08.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa