Klobouk je široký 40–80 mm, masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, ve středu často mělce prohloubený, případně podle Sarnari (1998) nebo Socha a kol. (2011) naopak s nevýrazným hrbolkem, nakonec ploše rozprostřený a široce prohloubený. Barevně dosti proměnlivý, obvykle však ve středu zelený nebo zelenofialový a při okraji modrofialový, v dospělosti vybledající do žlutozelených nebo šedorůžových odstínů. Okraj je dlouho hladký, až v dospělosti někdy krátce a nevýrazně rýhovaný a často zvlněný nebo laločnatý. Pokožka je za sucha matná, hladká, za vlhka spíše lesklá, lze ji sloupnout asi od třetiny do poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou nejprve husté, později prořídlé, 5–7 mm vysoké, spíše křehké, ke třeni úzce připojené, obvykle s několika lupénky, málo větvené, nejprve bílé, později smetanové, s ostřím při okraji klobouku někdy nafialovělým, ve stáří žloutnoucí až hnědnoucí.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 40–70 x 10–25 mm, pod kloboukem někdy rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, bílý, méně často lehce narůžovělý nebo nafialovělý, stářím od báze hnědnoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku nafialovělá, při poranění a stářím někdy slabě žloutnoucí. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná, v lupenech mladých plodnic někdy slabě palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová; fenol – hnědá; guajak – pomalu až středně rychle modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2a), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/250/204).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–8 x 4,5–6 µm, s nízkou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
Roste od června do října, nehojně ve světlých listnatých a smíšených lesích (buk, lípa, dub, habr, bříza, pravděpodobně i smrk), upřednostňuje písčité mírně kyselejší půdy.

17.12.2025