Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula intermedia
Poznámky
Klobouk je široký 50–150 mm, tlustě masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, obvykle červený, růžově červený, oranžově červený, od středu často žlutooranžový, žlutookrový nebo žlutý, někdy až bělavý. Okraj klobouku je zprvu mírně podehnutý, dlouho téměř hladký, v dospělosti nejvýše krátce rýhovaný. Pokožka je za sucha matná až mírně lesklá, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout do třetiny až poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou husté, 8–11 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené, jen vzácně s lupénky, u třeně někdy větvené, nejprve bělavé, v dospělosti sytě okrové až (oranžově) žluté.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 10–30 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitý, podélně vrásčitý, bílý, při poranění, za vlhka nebo stářím šednoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, ve třeni někdy mírně nažloutlá, při poranění nebo stářím šednoucí. Vůně je nevýrazná, chuť nahořkle palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; guajak – modrá, někdy nepříliš intenzivní.
Výtrusný prach je žlutý (4b–4d).
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 6,5–8,5 x 5,5–7,5 µm, se středně vysokou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy neúplnou síťku. Téměř kulovité výtrusy jsou dobrým určovacím znakem.
Roste v září a říjnu, nehojně až vzácně na vlhčích, obvykle otevřených stanovištích, vždy pod břízami, často v trávě. Upřednostňuje kyselejší půdy.
17.12.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa