Klobouk je široký 50–150 mm, tlustě masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, obvykle červený, růžově červený, oranžově červený, od středu často žlutooranžový, žlutookrový nebo žlutý, někdy až bělavý. Okraj klobouku je zprvu mírně podehnutý, dlouho téměř hladký, v dospělosti nejvýše krátce rýhovaný. Pokožka je za sucha matná až mírně lesklá, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout do třetiny až poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou husté, 8–11 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené, jen vzácně s lupénky, u třeně někdy větvené, nejprve bělavé, v dospělosti sytě okrové až (oranžově) žluté.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 10–30 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitý, podélně vrásčitý, bílý, při poranění, za vlhka nebo stářím šednoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, ve třeni někdy mírně nažloutlá, při poranění nebo stářím šednoucí. Vůně je nevýrazná, chuť nahořkle palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; guajak – modrá, někdy nepříliš intenzivní.
Výtrusný prach je žlutý (4b–4d).
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 6,5–8,5 x 5,5–7,5 µm, se středně vysokou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy neúplnou síťku. Téměř kulovité výtrusy jsou dobrým určovacím znakem.
Roste v září a říjnu, nehojně až vzácně na vlhčích, obvykle otevřených stanovištích, vždy pod břízami, často v trávě. Upřednostňuje kyselejší půdy.

17.12.2025