Klobouk je široký 50–100 mm, výjimečně i širší, masitý, v mládí téměř kulovitý, brzy sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, barevně velmi proměnlivý, od žlutozelených nebo olivově hnědých odstínů, až po hnědou a šedohnědou, v dospělosti obvykle rezavě skvrnitý. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný a ostrý. Pokožka je za sucha matná, hladká nebo jemně radiálně vrásčitá, za vlhka lepkavá až rosolovitá, lze ji sloupnout jen při okraji klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, 4–9 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené až krátce sbíhavé, jen vzácně s lupénky, obvykle hojně větvené, nejprve bílé, nakonec smetanové, ve stáří s rezavými skvrnami.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 15–25 mm, směrem k bázi obvykle zúžený, až do dospělosti často pevný a plný, v mládí hladký, později jemně podélně vrásčitý, bílý, na bázi rezavějící.
Dužnina je tuhá, bílá, při poranění a stářím rezavějící až hnědnoucí. Vůně je nevýrazná, chuť mírná, příjemná.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová; fenol – hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je bílý (1a).
Výtrusy jsou oválné, 5–8,5 x 4–6,5 µm, mezi holubinkami nápadně drobné (průměrná velikost obvykle do 6,5 x 5 µm), s nízkou ornamentikou, s některými bradavkami izolovanými, jinými propojenými jemnými spojkami vytvářejícími někdy dosti neúplnou síťku.
Roste od června do října, místy hojně, obvykle ve skupinách, v listnatých a smíšených lesích, především pod buky, duby a habry, výjimečně snad i pod jehličnany. Upřednostňuje sušší lokality a mírně kyselé půdy, vyroste i za poměrného sucha.

15.12.2025