Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula heterophylla
Poznámky
Klobouk je široký 50–100 mm, výjimečně i širší, masitý, v mládí téměř kulovitý, brzy sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, barevně velmi proměnlivý, od žlutozelených nebo olivově hnědých odstínů, až po hnědou a šedohnědou, v dospělosti obvykle rezavě skvrnitý. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný a ostrý. Pokožka je za sucha matná, hladká nebo jemně radiálně vrásčitá, za vlhka lepkavá až rosolovitá, lze ji sloupnout jen při okraji klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, 4–9 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené až krátce sbíhavé, jen vzácně s lupénky, obvykle hojně větvené, nejprve bílé, nakonec smetanové, ve stáří s rezavými skvrnami.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 15–25 mm, směrem k bázi obvykle zúžený, až do dospělosti často pevný a plný, v mládí hladký, později jemně podélně vrásčitý, bílý, na bázi rezavějící.
Dužnina je tuhá, bílá, při poranění a stářím rezavějící až hnědnoucí. Vůně je nevýrazná, chuť mírná, příjemná.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová; fenol – hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je bílý (1a).
Výtrusy jsou oválné, 5–8,5 x 4–6,5 µm, mezi holubinkami nápadně drobné (průměrná velikost obvykle do 6,5 x 5 µm), s nízkou ornamentikou, s některými bradavkami izolovanými, jinými propojenými jemnými spojkami vytvářejícími někdy dosti neúplnou síťku.
Roste od června do října, místy hojně, obvykle ve skupinách, v listnatých a smíšených lesích, především pod buky, duby a habry, výjimečně snad i pod jehličnany. Upřednostňuje sušší lokality a mírně kyselé půdy, vyroste i za poměrného sucha.
15.12.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa