Klobouk je široký 50–120 mm, v mládí sklenutý, později ploše rozložený až mělce prohloubený, krvavě nebo masově červený, uprostřed někdy téměř černý, ve stáří někdy žlutavě skvrnitý. Okraj klobouku je dlouho podehnutý a hladký, v dospělosti často nepravidelný až laločnatý, v dospělosti nejvýše krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je i za vlhka spíše matná, hladká nebo mírně vrásčitá, lze ji sloupnout jen při okraji, nejvýše do 1/3 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, tenké, ke třeni připojené až mírně sbíhavé, s četnými lupénky, často vidlené, žilkami propojené, nejprve bělavé, nakonec smetanové až světle okrové.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 10–30 mm, na bázi zúžený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, ojíněný, později podélně vrásčitý, obvykle narůžovělý, stářím a za vlhka šednoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, ve třeni našedlá, při poranění hnědnoucí. Vůně je nenápadná, chuť je středně palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – rychle šedorůžová; fenol – hnědá; guajak – pomalu a nevýrazně modrá, téměř negativní.
Výtrusný prach je smetanový až světle okrový (2c–3a).
Výtrusy jsou široce oválné, 8–10,5 x 6,5–9 µm, se středně vysokou ornamentikou vytvářející téměř úplnou síťku.
Roste od července do října, vzácně v podmáčených smrkových lesích a na rašeliništích se smrky a břízou.

15.12.2025