Klobouk je široký 50–100 mm, v mládí téměř kulovitý, později polokulovitý, sklenutý, ploše rozprostřený, v dospělosti mělce prohloubený, žlutookrový až okrově hnědý, ve stáří obvykle rezavě skvrnitý. Okraj je zprvu podehnutý, v dospělosti výrazně a dlouze rýhovaný, často zvlněný. Pokožka je za sucha spíše lesklá, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout asi do 1/2 poloměru klobouku, někdy i více.
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, 4–10 mm vysoké, křehké, ke třeni zaobleně připojené až volné, obvykle s několika lupénky, jemně žilkami propojené, nejprve bělavé, nakonec smetanové, ve stáří obvykle s rezavými nebo hnědými skvrnami.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 50–80 x 15–25 mm, někdy pod kloboukem nepatrně rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, komůrkovitý až téměř dutý, jemně podélně vrásčitý, bílý, nažloutlý, postupně okrovějící až hnědnoucí a hnědorezavě skvrnitý.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, při poranění a stářím hnědnoucí nebo rezavějící.
Vůně je silně hořkomandlová, chuť ve třeni je obvykle mírná, v lupenech až středně palčivá. Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; fenol – hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2a–2b).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–10 x 6–9 µm, s vysokou ornamentikou, s bradavkami spojenými vysokými a výraznými (téměř křídlatými) hřebínky.
Roste od července do října, nehojně, především v listnatých lesích pod duby, habry nebo buky, ale může se objevit i pod jehličnany.

14.12.2025