Klobouk je široký 60–100 (150) mm, v mládí polokulovitý, později sklenutý až ploše rozprostřený, nakonec ve středu prohloubený, žlutý až okrově rezavý. Okraj klobouku je v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za vlhka lepkavá, za sucha matná, sloupnout ji lze jen blízko u okraje klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, tenké, křehké, ke třeni úzce připojené, příčně žilkami propojené, smetanové, na ostří hnědnoucí, ve stáří obvykle s rezavě hnědými skvrnami.
Třeň je válcovitý 40–100 x 15–30 mm, v horní části rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, komůrkovitý až dutý, podélně vrásčitý až vrásčitě síťnatý, bělavý, od báze skvrnatě rezavějící až hnědnoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, v bázi a pod pokožkou třeně rezavějící až hnědnoucí. Vůně je intenzívní (anýz, marcipán, hořké mandle) a dlouho přetrvává i v sušině. Chuť je u mladých plodnic mírně až středně palčivá, zejména v lupenech, ve třeni a u starších plodnic až mírná.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; guajak – rychlá a intenzivní modrozelená.
Výtrusný prach je smetanový (2b).
Výtrusy jsou široce oválné, 7,5–10 x 7–9 µm, se střední až vysokou ornamentikou, s bradavkami pospojovanými křídlatými hřebínky vytvářejícími neúplnou síťku.
Roste vzácně od července do října v listnatých a smíšených lesích (buk, dub, habr).

24.09.2025