Klobouk je široký 50–150 (200) mm, v mládí kulovitý, později polokulovitý, sklenutý, ploše rozprostřený, v dospělosti široce prohloubený, žlutohnědý až okrově hnědý. Okraj je zprvu hladký, v dospělosti výrazně uzlinatě rýhovaný, často zvlněný. Pokožka je za sucha spíše lesklá, za vlhka lesklá, slizká, často nápadně rosolovitá, lze ji sloupnout asi do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou husté, později prořídlé, 8–15 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, obvykle s několika lupénky, často nejen u třeně větvené, žilkami propojené, nejprve bělavé, později smetanové, v dospělosti a ve stáří obvykle hnědnoucí nebo rezavějící, v mládí někdy ronící kapky tekutiny.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 60–120 x 15–40 mm, robustní, pod kloboukem obvykle trochu rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, komůrkovitý až dutý, nejprve ojíněný a téměř hladký, později jemně podélně vrásčitý, bělavý, brzo nažloutle nebo okrově skvrnitý, později od báze rezavějící.
Dužnina je nejprve tuhá, později křehká, bělavá, nežloutnoucí, v dospělosti a ve stáří rezavě hnědnoucí. Vůně je nepříjemná, obtížně definovatelná, žlukle olejovitá, zatuchle ovocná. Chuť je ostře a dlouho palčivá, zejména v lupenech.
Makrochemické reakce: KOH – negativní; FeSO4 – růžová, fenol – hnědá; guajak – středně rychle modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2b–2c).
Výtrusy jsou široce oválné, 7,5–11 x 6,5–9 µm, s vysokou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
Roste od července do října velmi hojně ve všech typech lesů, nejčastěji pod smrky, duby nebo buky, často v trávě. Upřednostňuje vlhčí lokality na kyselejších půdách.

13.12.2025