Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula decipiens
Poznámky
Klobouk je široký 50–100 mm, v mládí sklenutý, později ploše rozprostřený, uprostřed prohloubený. Pokožka klobouku je za vlhka mírně lepkavá, za sucha matná, při okraji klobouku obvykle (karmínově, vínově) červená (popřípadě i růžová), někdy červenohnědá, uprostřed rozmytě žlutookrová, lze ji sloupnout asi do 1/2 poloměru. Okraj klobouku je v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný.
Lupeny jsou poměrně husté, někdy s několika lupénky, příčně propojené, nejprve smetanové, v dospělosti žluté s oranžovým odstínem.
Třeň je válcovitý, 30–100 x 10–20 mm, na bázi někdy zúžený, bílý, vrásčitý, nejprve plný, v dospělosti houbovitě vycpaný, ve spodní části hnědoreznoucí.
Dužnina je v mládí velmi pevná, postupně však měknoucí a křehká, bílá, za vlhka šednoucí. Vůně je nevýrazná, někdy pryskyřičná (cedrové dřevo). Chuť okamžitě ostře palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová; fenol – vínově červená až hnědovínová; guajak – rychle až středně rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je tmavě žlutý (4e), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/179/128).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–10 x 6–8 µm, se střední až vysokou ornamentikou, s bradavkami pospojovanými krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku.
Roste od července do září, roztroušeně, jen místy hojně, v oblastech neutrálních nebo zásaditých půd bohatých na živiny, ve světlých listnatých lesích, na hrázích rybníků, v lesoparcích, především pod duby, méně často pod habry a buky.
09.12.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa