Klobouk je široký 30–80 (100) mm, středně masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, obvykle červenohnědý, ale také hnědofialový, vzácně šedoolivový, ve středu obvykle tmavší nebo naopak okrově vybledající. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti a zejména ve stáří uzlinatě rýhovaný. Pokožka je za sucha spíše matná, za vlhka lesklá, v dospělosti někdy radiálně vrásčitá, lze ji sloupnout do 1/3, někdy do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, někdy poměrně tlusté, 4–8 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené, jen vzácně s lupénky, některé u třeně větvené, žilkami propojené, nejprve bělavé nebo smetanové, nakonec žlutooranžové, při okraji klobouku někdy na ostří krátce červenohnědé.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–70 x 10–20 mm, pod kloboukem obvykle trochu rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný a křehký, jemně podélně vrásčitý, bílý, poraněním někdy šednoucí, stářím od báze okrovějící.
Dužnina je nejprve tuhá, později křehká a houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá či nahnědlá, stářím či za vlhka někdy šednoucí nebo žloutnoucí. Vůně je nevýrazně ovocná. Chuť je po chvíli středně až ostře palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; guajak – pomalu modrá, někdy téměř negativní.
Výtrusný prach je žlutý (4d–4e), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/153/51).
Výtrusy jsou široce oválné, 8–11 x 6,5–8,5 µm, s vysokou ornamentikou, s izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
Roste od července do září, nehojně v listnatých lesích především pod habry, ale pravděpodobně také pod duby, kaštany, případně pod dalšími listnáči, upřednostňuje zásadité půdy.

07.12.2025