Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula clavipes
Poznámky
Klobouk je široký 40–100 mm, v mládí polokulovitý, později ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, hnědozelený, hnědoolivový nebo žlutoolivový, vzácně od okraje narůžovělý. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy zvlněný. Pokožka je za sucha matná, v mládí až sametová, obvykle hladká, za vlhka lesklá, lze ji sloupnout asi do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, 6–10 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené, někdy s lupénky, často u třeně větvené, nejprve bělavé, v dospělosti smetanové až světle okrové, na ostří hnědnoucí.
Třeň je obvykle kyjovitý, 40–70 (100) x 10–20 (na bázi až 40) mm, v mládí krátký, nejprve pevný a plný, později houbovitě vycpaný a křehký, podélně vrásčitý, bílý, podle Socha a kol. (2011) vzácně světle narůžovělý, poraněním a stářím žloutnoucí až hnědnoucí.
Dužnina je tuhá, později houbovitá, bílá, na řezu nápadně žloutnoucí až hnědnoucí. Vůně je při zasychání zřetelně slanečková, chuť je mírná.
Makrochemické reakce: FeSO4 10% – zelená; fenol – hnědá; guajak – rychle a středně intenzivně modrá.
Výtrusný prach je okrový (3b–3c).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–10,5 x 6–8 µm, se střední až vysokou ornamentikou, s bradavkami dosti zřídka propojenými krátkými či delšími spojkami.
Roste od července do října, místy hojně, v jehličnatých lesích (smrk, borovice), často v borůvčí nebo pod vtroušenými osikami a břízami, upřednostňuje vlhčí lokality a kyselé půdy.
07.12.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa