Atlas hub / Nálezy

Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal

Russula carpini

Poznámky

Klobouk je široký 30–80 mm, masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, v dospělosti ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, barevně velmi proměnlivý, hnědý, vínově nebo fialově hnědý, ale také okrový, naoranžovělý, starorůžový nebo olivový, často nepravidelně skvrnitý. Okraj klobouku je zprvu hladký, v dospělosti nevýrazně a krátce rýhovaný. Pokožka za sucha matná, za vlhka lesklá, lze ji sloupnout asi od 1/3 do 2/3 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, později trochu prořídlé, poměrně tlusté, 4–8 mm vysoké, křehké, ke třeni zaobleně připojené, žilkami propojené, nejprve bělavé, v dospělosti až žlutooranžové, ve stáří někdy s rezavě hnědými skvrnami.
Třeň je v mládí spíše kyjovitý, později válcovitý, pod kloboukem obvykle trochu rozšířený, 40–80 x 10–20 mm, brzy houbovitě vycpaný, později až dutý, jemně podélně vrásčitý, někdy téměř hladký, bílý, poraněním a stářím žloutnoucí až rezavě hnědnoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, brzy houbovitá, bílá, při poranění a stářím nápadně žloutnoucí až rezavě hnědnoucí. Vůně je nenápadná. Chuť je mírná, v lupenech mladých plodnic někdy nepatrně palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – středně rychle až rychle modrozelená; fenol – vínově hnědá; KOH 20% – bez reakce, po delší době nejvýše mírně nažloutlá; FeSO4 10% – růžová.
Výtrusný prach je žlutý (4d–4e), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/179/77).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–11 x 6,5–9 µm, s vysokou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
Roste od května do září, v teplých listnatých lesích nebo parcích výhradně pod habry, upřednostňuje spíše zásadité půdy.

05.12.2025

Hodnoty znaků

Šířka klobouku

Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm

Barva klobouku

Bílá
Červená
Oranžová
Žlutá
Zelená
Modrá
Fialová
Růžová
Hnědá
Šedá
Černá

Barva třeně

Bílá
Červená
Oranžová
Žlutá
Zelená
Modrá
Fialová
Růžová
Hnědá
Šedá
Černá

Barevné změny dužniny při poranění a na řezu

Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící

Palčivost dužniny

Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá

Vůně dužniny

Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo

Makrochemické reakce – guajak

Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní

Barva výtrusného prachu

Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)

Délka výtrusů [μm]

menší než 5
5
5,5
6
6,5
7
7,5
8
8,5
9
9,5
10
10,5
11
12
13
14

Šířka výtrusů [μm]

menší než 3
3
3,5
4
4,5
5
5,5
6
6,5
7
7,5
8
8,5
9
9,5
10
10,5
11
11,5
12

Výška ornamentiky výtrusů

Nízká ornamentika
Střední ornamentika
Vysoká ornamentika

Způsob propojení ornamentiky výtrusů

Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku

Prostředí

Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa

Růst (fruktifikace)

Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad