Klobouk je široký 40–80 (100) mm, středně masitý, nejprve sklenutý až kuželovitý, později ploše rozprostřený až mělce prohloubený, velmi často se středovým hrbolem, vínově červený až tmavě fialový nebo hnědofialový, řidčeji narůžovělý nebo lilákový, ve středu obvykle tmavší. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha hladká, lysá, obvykle alespoň ve středu lesklá, za vlhka slizká a lepkavá, lze ji sloupnout asi od třetiny do poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou husté, později prořídlé, 5–8 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, jen vzácně s lupénky, některé u třeně větvené, žilkami propojené, nejprve bělavé, v dospělosti až světle žluté.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 40–80 x 10–20 mm, směrem ke klobouku obvykle mírně zúžený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, bílý, později na bázi okrovějící nebo za vlhka šednoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku narůžovělá nebo nafialovělá, stářím a za vlhka šednoucí nebo hnědnoucí. Vůně je nevýrazná nebo slabě ovocná, chuť je mírná, v lupenech mladých plodnic někdy nepatrně palčivá, případně po delší době mírně nahořklá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová; fenol – hnědá; guajak – pomalu modrá.
Výtrusný prach je žlutý (4a–4b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/204/128).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–9,5 x 6–8 µm, se střední až vysokou ornamentikou, s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími dosti neúplnou síťku.
Roste od července do listopadu, místy hojně, v jehličnatých a smíšených lesích pod borovicemi. Upřednostňuje vlhké lokality a kyselé půdy.

05.12.2025