Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula atrorubens
Poznámky
Klobouk je široký 30–80 mm, v mládí středně masitý, vyklenutý, brzy ploše rozprostřený, nakonec široce prohloubený, barevně velmi proměnlivý, většinou v různých odstínech červené nebo fialové, ale také narůžovělý, nahnědlý nebo olivově zelený, ve středu často tmavší, téměř černý, nebo naopak od středu vybledávající. Okraj je dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, spíše ostrý, někdy zvlněný. Pokožka je za sucha matná a jemně zdrsnělá, za vlhka lesklá, lze ji sloupnout více jak do poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, 4–10 mm vysoké, spíše křehké, ke třeni úzce připojené až volné, obvykle s několika lupénky, některé větvené, jemně žilkami propojené, nejprve bílé, v dospělosti smetanové, někdy s pilovitým ostřím.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–70 x 10–20 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, v horní části ojíněný, později jemně podélně vrásčitý, bílý (podle Socha a kol. (2011) na bázi někdy narůžovělý), stářím nevýrazně žloutnoucí až okrovějící.
Dužnina je spíše křehká, bílá, později někdy mírně žloutnoucí. Vůně je ovocná (kokos). Chuť je obvykle středně až ostře palčivá, někdy však i mírně palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – nevýrazně růžově oranžová; fenol – hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je bílý až světle smetanový (1a–2a), někteří autoři – například Melzer (1945), Galli (1996) nebo Sarnari (1998) – uvádějí výtrusný prach pouze bílý, nanejvýš bělavý (1a–1b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/242/179).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–8,5 x 5–6,5 µm, s nízkou až střední ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
Roste od srpna do listopadu na nejrůznějších stanovištích, od vlhkých jehličnatých lesů (smrk, borovice) vyšších poloh s vtroušenou břízou, osikou a olší po nížinné čistě dubové porosty (odborná literatura zde není jednotná a někdy si dokonce protiřečí).
30.11.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa