Střední až velká holubinka.
Klobouk je široký 60–120 mm, extrémně tvrdý a masitý, zprvu polokulovitý, později sklenutý, ploše rozprostřený, v dospělosti nejvýše mělce prohloubený, tmavě karmínově růžový, červený až hnědočervený, purpurově hnědý, někdy růžově hnědý, ve středu tmavší, jindy okrově vybledající. Okraj klobouku je hladký, nerýhovaný. Pokožka je matná, za sucha rozpraskávající, lze ji sloupnout jen obtížně při okraji klobouku nebo vůbec.
Lupeny jsou spíše husté, poměrně tlusté, křehké, nejprve bělavé, později smetanové, na ostří často načervenalé, při zasychání (šafránově) žluté.
Třeň je válcovitý až mírně kyjovitý, 50–90 x 15–30 mm, dlouho tuhý, později houbovitě vycpaný, bílý, narůžovělý, na bázi hnědnoucí.
Dužnina je tuhá, podobně jako u holubinky sličné (Russula rosea), bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, žloutnoucí až hnědnoucí, bez vůně. Chuť je obvykle hořká až velmi hořká.
Makrochemické reakce: guajak – podle Kibby (2017) pomalu, podle Sarnari (2005) rychle modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2a–2b).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–9,5 x 6–8,5 µm, s nízkou ornamentikou, s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími neúplnou síťku.
Roste od srpna do října, vzácně v listnatých lesích pod duby a buky, ve Středomoří i pod kaštanovníkem.

09.07.2025