Klobouk je široký 50–120 mm, výjimečně až 150 mm, tlustě masitý, sklenutý, často se středovým dolíkem, později ploše rozprostřený, nakonec široce prohloubený až nálevkovitý, nejprve bělavý, brzy šedohnědý a ve stáří černohnědý. Okraj je dlouho podehnutý, nerýhovaný, v dospělosti často zvlněný nebo nepravidelně laločnatý. Pokožka je za sucha spíše matná, hladká nebo jemně zdrsnělá, za vlhka lepkavá a lesklá, ji lze sloupnout jen obtížně u okraje klobouku nebo vůbec.
Lupeny jsou spíše husté (Galli (1996) udává hustotu lupenů 9–12 na 1 cm okraje klobouku), 5–15 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené nebo úzce připojené, někdy nepatrně zoubkem sbíhavé, s četnými lupénky, nejprve bělavé, později od ostří hnědnoucí.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 40–80 x 20–40 mm, často krátký a masivní, pevný a plný, hladký nebo jemně podélně vrásčitý, v mládí bělavý, později od báze šedohnědý.
Dužnina je dlouho velmi tuhá, bělavá, při poranění pomalu šedohnědá, po několika hodinách téměř černá. Vůně zatuchle ředkvová. Chuť mírná, podle Sarnari (1998) výjimečně v lupenech mladých plodnic nepatrně palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – rychle a středně intenzivně modrá.
Výtrusný prach je bílý (1a).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–10 x 6–8 µm, s nízkou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
Roste od června do října, v jehličnatých lesích (smrk, borovice, jedle), pravděpodobně také v listnatých lesích (buk, dub), upřednostňuje písčité kyselé půdy od středních poloh.

15.08.2025