Střední až velká holubinka.
Klobouk je široký 50–120 mm, výjimečně až 150 mm, tlustě masitý, sklenutý, často se středovým dolíkem, později ploše rozprostřený, nakonec široce prohloubený až nálevkovitý, nejprve bělavý, brzy šedohnědý a ve stáří černohnědý. Okraj je dlouho podehnutý, nerýhovaný, v dospělosti často zvlněný nebo nepravidelně laločnatý. Pokožka je za sucha spíše matná, hladká nebo jemně zdrsnělá, za vlhka lepkavá a lesklá, ji lze sloupnout jen obtížně u okraje klobouku nebo vůbec.
Lupeny jsou spíše husté (Galli (1996) udává hustotu lupenů 9–12 na 1 cm okraje klobouku), 5–15 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené nebo úzce připojené, někdy nepatrně zoubkem sbíhavé, s četnými lupénky, nejprve bělavé, později od ostří hnědnoucí.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 40–80 x 20–40 mm, často krátký a masivní, pevný a plný, hladký nebo jemně podélně vrásčitý, v mládí bělavý, později od báze šedohnědý.
Dužnina je dlouho velmi tuhá, bělavá, při poranění pomalu šedohnědá, po několika hodinách téměř černá. Vůně zatuchle ředkvová. Chuť mírná, podle Sarnari (1998) výjimečně v lupenech mladých plodnic nepatrně palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – rychle a středně intenzivně modrá.
Výtrusný prach je bílý (1a).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–10 x 6–8 µm, s nízkou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
Roste od června do října, v jehličnatých lesích (smrk, borovice, jedle), pravděpodobně také v listnatých lesích (buk, dub), upřednostňuje písčité kyselé půdy od středních poloh.

15.08.2025