Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula lutea
Poznámky
Klobouk je široký 30–70 mm, méně masitý, v mládí polokulovitý, brzy sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu široce prohloubený, někdy s centrálním hrbolkem, citrónově žlutý, chromově žlutý, ve středu obvykle mírně tmavší, někdy s oranžovým odstínem. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti nejvýše krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy zvlněný. Pokožka je za sucha spíše lesklá, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout víc jak do poloviny, někdy téměř ke středu klobouku.
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, 4–6 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, nejprve smetanové, v dospělosti až žlutooranžové.
Třeň je válcovitý nebo nepatrně kyjovitý, 30–60 x 10–15 mm, v mládí pevný a plný, brzy křehký, houbovitý až téměř dutý, podélně vrásčitý, bílý, stářím žloutnoucí až hnědnoucí.
Dužnina je tenká, brzy křehká, bílá. Vůně je za čerstva nevýrazná, při zasychání hořčičná nebo nakysle okurková. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: FeSO4 – téměř negativní; guajak – pomalu a nevýrazně modrá, téměř negativní.
Výtrusný prach je žlutý (4d).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9,5 x 5,5–8,5 µm, se střední až vysokou ornamentikou, s některými bradavkami izolovanými, jinými propojenými krátkými či delšími spojkami.
Roste od června do října v listnatých i jehličnatých lesích, podle Galli (1996) nebo Holec a kol. (2012) především pod lískou, ale také pod buky, duby nebo habry. Upřednostňuje kyselé půdy.
18.12.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa