Klobouk je široký 30–70 mm, méně masitý, v mládí polokulovitý, brzy sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu široce prohloubený, někdy s centrálním hrbolkem, citrónově žlutý, chromově žlutý, ve středu obvykle mírně tmavší, někdy s oranžovým odstínem. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti nejvýše krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy zvlněný. Pokožka je za sucha spíše lesklá, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout víc jak do poloviny, někdy téměř ke středu klobouku.
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, 4–6 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, nejprve smetanové, v dospělosti až žlutooranžové.
Třeň je válcovitý nebo nepatrně kyjovitý, 30–60 x 10–15 mm, v mládí pevný a plný, brzy křehký, houbovitý až téměř dutý, podélně vrásčitý, bílý, stářím žloutnoucí až hnědnoucí.
Dužnina je tenká, brzy křehká, bílá. Vůně je za čerstva nevýrazná, při zasychání hořčičná nebo nakysle okurková. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: FeSO4 – téměř negativní; guajak – pomalu a nevýrazně modrá, téměř negativní.
Výtrusný prach je žlutý (4d).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9,5 x 5,5–8,5 µm, se střední až vysokou ornamentikou, s některými bradavkami izolovanými, jinými propojenými krátkými či delšími spojkami.
Roste od června do října v listnatých i jehličnatých lesích, podle Galli (1996) nebo Holec a kol. (2012) především pod lískou, ale také pod buky, duby nebo habry. Upřednostňuje kyselé půdy.

18.12.2025