Klobouk je široký 40–90 mm, v mládí polokulovitý až sklenutý, později ploše rozložený a mělce prohloubený, (krvavě, třešňově) červený, uprostřed tmavší až téměř černý. Okraj klobouku je v mládí mírně podehnutý, v dospělosti někdy nepravidelný nebo laločnatý, dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je i za sucha lesklá, mírně zdrsnělá, za vlhka slizká a lepkavá, slupitelná asi do 2/3 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, poměrně tlusté, křehké, ke třeni úzce připojené až téměř volné, s četnými lupénky, někdy větvené, nejprve bělavé, nakonec smetanové až světle okrové.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 40–80 x 10–25 mm, v mládí plný, později houbovitě vycpaný, ojíněný, později podélně vrásčitý, většinou zcela nebo alespoň po jedné straně narůžovělý nebo načervenalý, jen vzácně celý bílý, v dospělosti na bázi nažloutlý.
Dužnina je (zvláště ve vlhku) brzy křehká, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, poraněním a stáří žloutnoucí. Vůně je nevýrazná nebo slabě ovocná. Chuť je nahořkle palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; fenol – hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je smetanový až okrový (2c–3b).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–10 x 6,5–8 µm, s nízkou ornamentikou, s bradavkami pospojovanými krátkými či delšími hřebíky vytvářejícími neúplnou síťku.
Roste od července do října, nehojně ve vlhkých jehličnatých lesích pod smrky, někdy v rašeliníku, upřednostňuje kyselé půdy středních a vyšších poloh.

26.12.2025