Drobná až střední holubinka.
Klobouk je široký 30–70 mm, středně masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý až ploše rozprostřený, nakonec ve středu mělce prohloubený, někdy s nízkým hrbolkem, růžový, červený, karmínově červený až purpurový, ve středu tmavší, nahnědlý nebo téměř černý, v dospělosti od okraje vybledající, šedookrový až bělavý. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti rýhovaný, ostrý, někdy zvlněný. Pokožka je za vlhka lepkavá a lesklá, u mladších plodnic ji lze sloupnout někdy jen do 1/3 poloměru, v dospělosti téměř ke středu klobouku.
Lupeny jsou středně husté, později spíše prořídlé, tenké, při okraji někdy zvlněné, 4–8 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené nebo úzce připojené, obvykle s několika lupénky, některé větvené, jemně žilkami propojené, bílé, později bělavé, na ostří při okraji klobouku někdy narůžovělé.
Třeň je obvykle mírně kyjovitý, 30–80 x 10–20 mm, křehký, brzy houbovitě vycpaný až dutý, jemně podélně vrásčitý, bílý, stářím šednoucí.
Dužnina je brzy křehká, bílá, pod pokožkou klobouku narůžovělá, při poranění po delší době šednoucí nebo hnědnoucí. Vůně je spíše příjemná, obtížně definovatelná, kořeněná nebo ovocná (jablko, ředkev, kokos, křen). Chuť je téměř mírná, v lupenech někdy slabě palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; fenol – hnědá; guajak – pomalu a nevýrazně modrá.
Výtrusný prach je bílý až bělavý (1a–1b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/255/250).
Výtrusy jsou široce oválné, 6–8,5 x 5,5–7 µm, se středně vysokou ornamentikou, s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími dosti neúplnou síťku.
Roste od července do listopadu, nehojně až vzácně na podmáčených stanovištích a v rašeliništích pod smrky, borovicemi, případně s vtroušenou břízou, především na kyselých půdách.

30.09.2025