Klobouk je široký 60–120 (někdy až 150) mm, masitý, sklenutý, později ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, barevně velmi proměnlivý, červený, červenofialový, hnědý, hnědofialový, růžový, ale také žlutoolivový, často různě zbarven ve středu a na okraji klobouku, případně nepravidelně skvrnitý. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha spíše lesklá, zvláště ve středu, jemně zdrsnělá, za vlhka lepkavá, lze ji sloupnout asi od 1/3 do 2/3 poloměru klobouku.
Lupeny nejprve husté, později spíše prořídlé, poměrně tlusté, 7–15 mm vysoké, křehké, ke třeni zaobleně připojené, jen vzácně s lupénky, u třeně větvené, žilkami propojené, nejprve smetanové, v dospělosti žluté.
Třeň je robustní, válcovitý nebo kyjovitý, pod kloboukem někdy rozšířený, 50–100 x 15–35 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, v mládí téměř hladký, v dospělosti jemně podélně vrásčitý, bílý, od báze někdy rezavějící.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, téměř neměnná, vůně nevýrazná nebo slabě ovocná, chuť vždy mírná.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová; fenol – vínově až čokoládově hnědá; guajak – podle Sarnari (2005) rychle a intenzivně modrá, podle Socha a kol. (2011) obvykle pomalá.
Výtrusný prach je tmavě žlutý (4d).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9,5 x 5,5–7,5 µm, se střední až vysokou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
Roste od července do září, nehojně ve vlhčích listnatých lesích, především pod buky, podle Borovička (2007) také pod duby, habry, smrky a jedlemi, preferuje vápnité půdy.

26.12.2025