Klobouk je široký 30–70 mm, méně masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu široce prohloubený, barevně velmi variabilní, žlutý, oranžový, růžový až červený, často jinak zbarvený ve středu a jinak při okraji. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti nejvýše krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy zvlněný. Pokožka je za sucha spíše matná, lysá, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout víc jak do poloviny, někdy téměř ke středu klobouku.
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, 4–6 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, jen vzácně s lupénky, nejprve smetanové, v dospělosti až žlutooranžové.
Třeň je válcovitý nebo nepatrně kyjovitý, 30–80 x 10–20 mm, v horní části obvykle mírně zúžený, v mládí pevný a plný, brzy křehký, houbovitý až téměř dutý, podélně vrásčitý, hedvábně lesklý, bílý, stářím žloutnoucí až hnědnoucí.
Dužnina je tenká, brzy křehká, bílá, za vlhka šednoucí. Vůně je nevýrazná (Sarnari (2005) udává, že starší plodnice voní po uschlých růžích), chuť je mírná.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; fenol – hnědá; guajak – pomalu a nevýrazně modrá.
Výtrusný prach je žlutý (4d–4e), dle Kränzlin (2005) GB = (179/77).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–9,5 x 5,5–8 µm, se středně vysokou ornamentikou, s některými bradavkami izolovanými, jinými propojenými krátkými či delšími spojkami.
Roste od června do října, hojně, zejména ve světlých listnatých lesích (dub, buk, habr, bříza), v trávě, při okrajích cest, občas také v jehličnatých lesích pod smrky. Fruktifikuje i za relativního sucha.

26.12.2025