Atlas hub / Nálezy

Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal

Russula aurora

Poznámky

Holubinka střední velikosti.
Klobouk je široký 40–100 mm, výjimečně i širší, masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý až ploše rozložený, nakonec široce prohloubený, růžový, červený, oranžový, žlutý nebo okrový, ve středu někdy tmavší, okrově vybledající. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti někdy krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy zvlněný nebo laločnatý. Pokožka je za sucha matná až sametová, lze ji sloupnout asi do poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou husté, později prořídlé, 6–12 mm vysoké, křehké, ke třeni zaobleně připojené až téměř volné, jen vzácně s lupénky, poměrně hojně větvené nejen u třeně, jemně žilkami propojené, nejprve bílé, nakonec smetanové.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 40–90 x 10–25 mm, pod kloboukem trochu rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný a křehký, jemně podélně vrásčitý, téměř hladký, bílý, např. podle Socha a kol. (2011) vzácně zčásti narůžovělý.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, nepatrně žloutnoucí. Vůně je nevýrazná, chuť je mírná, někdy trochu nahořklá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – světle růžová; fenol – hnědá; guajak – negativní nebo téměř negativní, podle Socha a kol. (2011) pomalu a nevýrazně modrá.
Výtrusný prach je bělavý (1b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/250/204).
Výtrusy jsou široce oválné, 6–8,5 x 5–7 µm, se středně vysokou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími dosti neúplnou síťku.
Roste od června do září, nehojně, v listnatých lesích (buk, dub, habr, lípa), upřednostňuje humózní půdy.

01.12.2025

Hodnoty znaků

Šířka klobouku

Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm

Barva klobouku

Bílá
Červená
Oranžová
Žlutá
Zelená
Modrá
Fialová
Růžová
Hnědá
Šedá
Černá

Barva třeně

Bílá
Červená
Oranžová
Žlutá
Zelená
Modrá
Fialová
Růžová
Hnědá
Šedá
Černá

Barevné změny dužniny při poranění a na řezu

Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící

Palčivost dužniny

Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá

Vůně dužniny

Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo

Makrochemické reakce – guajak

Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní

Barva výtrusného prachu

Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)

Délka výtrusů [μm]

menší než 5
5
5,5
6
6,5
7
7,5
8
8,5
9
9,5
10
10,5
11
12
13
14

Šířka výtrusů [μm]

menší než 3
3
3,5
4
4,5
5
5,5
6
6,5
7
7,5
8
8,5
9
9,5
10
10,5
11
11,5
12

Výška ornamentiky výtrusů

Nízká ornamentika
Střední ornamentika
Vysoká ornamentika

Způsob propojení ornamentiky výtrusů

Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku

Prostředí

Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa

Růst (fruktifikace)

Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad