Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula emetica
Poznámky
Klobouk je široký 40–100 mm, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a mělce prohloubený, zářivě červený (vlčí máky), řidčeji růžový, v dospělosti někdy bělavě či žlutě vybledající. Okraj je dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy zvlněný. Pokožka je za sucha hladká, za vlhka mírně lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout asi do poloviny poloměru klobouku, někdy i více.
Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, tenké, 4–9 mm vysoké, křehké, úzce připojené až volné, někdy s několika lupénky, některé větvené, jemně žilkami propojené, bílé, v dospělosti až světle smetanové, s rovným ostřím.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 50–80 x 10–20 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, lesklý, bílý, na bázi nevýrazně žloutnoucí.
Dužnina je brzy křehká a houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku narůžovělá, stářím slabě žloutnoucí. Vůně je nevýrazná nebo ovocná, chuť je ostře palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; fenol – hnědá; guajak – negativní nebo téměř negativní.
Výtrusný prach je bílý až bělavý (1a–1b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/255/230).
Výtrusy jsou široce oválné, 7,5–11 x 6,5–9 µm, se středně vysokou až vysokou ornamentikou s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
Roste od června do října, poměrně hojně na vlhkých až podmáčených stanovištích, především v jehličnatých lesích pod smrky, často v mechu.
09.12.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa