Klobouk je široký 80–150 (200) mm, tlustě masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý až ploše rozložený, nakonec ve středu mělce prohloubený, vínově červený, fialový, narůžovělý, hnědý, okrový nebo šedoolivový. Okraj je hladký, nerýhovaný, v dospělosti často zvlněný až laločnatý. Pokožka je matná až sametová, při okraji klobouku často soustředně zvlněná (zčeřená), lze ji sloupnout jen obtížně při okraji klobouku.
Lupeny jsou husté, později prořídlé, spíše tlusté, 8-15 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené, jen vzácně s lupénky, některé větvené, nejprve bělavé, někdy s citrónově žlutým odstínem, v dospělosti žluté, s ostřím často při okraji klobouku narůžovělým nebo nafialovělým.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 50–110 x 20–40 mm, někdy pod kloboukem trochu rozšířený, v mládí nápadně pevný a plný, později houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, obvykle narůžovělý, načervenalý nebo nafialovělý, při poranění žloutnoucí, hnědnoucí nebo rezavějící.
Dužnina je nejprve velmi tvrdá, později křehká a houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku narůžovělá, při poranění a stářím žloutnoucí, hnědnoucí nebo rezavějící. Vůně je nevýrazná nebo slabě ovocná, chuť mírná.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžová; fenol – borůvkově fialová; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je žlutý (4c–4d).
Výtrusy jsou široce oválné, 8–12 x 7–10 µm, s vysokou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
Roste od července do října, dosti hojně v listnatých i jehličnatých lesích (dub, buk, smrk, jedle), často při jejich okrajích nebo na vyhřátých místech, hojněji ve vyšších polohách.

20.12.2025