Střední až velká holubinka.
Klobouk je široký 50–120 mm, pevně masitý, sklenutý, později ploše rozprostřený, nakonec široce prohloubený, nejprve bělavý, brzy šedohnědý, nakonec černý. Okraj je dlouho podehnutý, nerýhovaný, v dospělosti někdy zvlněný nebo laločnatý. Pokožka je za sucha matná až sametová, za vlhka lepkavá, lze ji sloupnout jen obtížně u okraje klobouku nebo vůbec.
Lupeny jsou zpočátku spíše husté, později prořídlé, 4–8 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené, někdy zoubkem krátce sbíhavé, s četnými lupénky, nejprve bílé, poraněním a ve stáří černající.
Třeň je obvykle krátký a robustní, válcovitý, případně na bázi zúžený, 30–60 x 15–30 mm, někdy výstřední, dlouho pevný a plný, později houbovitě vycpaný až komůrkovitý, hladký, nejprve bílý, později od báze šednoucí až černající.
Dužnina je tuhá, bílá, při poranění poměrně rychle šednoucí a postupně černající, výjimečně nejprve narůžovělá. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná, někdy nepříjemně mentolová, připomínající chuť holubinky sličné (Russula rosea).
Makrochemické reakce: guajak – modrá.
Výtrusný prach je bílý (1a), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/255/255).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9,5 x 5,5–7,5 µm, s nízkou ornamentikou vytvářející téměř úplnou síťku, jemné spojky však mohou být v optickém mikroskopu obtížně viditelné.
Roste od července do září nehojně v jehličnatých (smrk, borovice, jedle) i listnatých lesích (buk, bříza), upřednostňuje kyselejší písčité půdy.

16.08.2025