Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula albonigra
Poznámky
Klobouk je široký 50–120 mm, pevně masitý, sklenutý, později ploše rozprostřený, nakonec široce prohloubený, nejprve bělavý, brzy šedohnědý, nakonec černý. Okraj je dlouho podehnutý, nerýhovaný, v dospělosti někdy zvlněný nebo laločnatý. Pokožka je za sucha matná až sametová, za vlhka lepkavá, lze ji sloupnout jen obtížně u okraje klobouku nebo vůbec.
Lupeny jsou zpočátku spíše husté, později prořídlé, 4–8 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené, někdy zoubkem krátce sbíhavé, s četnými lupénky, nejprve bílé, poraněním a ve stáří černající.
Třeň je obvykle krátký a robustní, válcovitý, případně na bázi zúžený, 30–60 x 15–30 mm, někdy výstřední, dlouho pevný a plný, později houbovitě vycpaný až komůrkovitý, hladký, nejprve bílý, později od báze šednoucí až černající.
Dužnina je tuhá, bílá, při poranění poměrně rychle šednoucí a postupně černající, výjimečně nejprve narůžovělá. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná, někdy nepříjemně mentolová, připomínající chuť holubinky sličné (Russula rosea).
Makrochemické reakce: guajak – modrá.
Výtrusný prach je bílý (1a), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/255/255).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9,5 x 5,5–7,5 µm, s nízkou ornamentikou vytvářející téměř úplnou síťku, jemné spojky však mohou být v optickém mikroskopu obtížně viditelné.
Roste od července do září nehojně v jehličnatých (smrk, borovice, jedle) i listnatých lesích (buk, bříza), upřednostňuje kyselejší písčité půdy.
16.08.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa