Klobouk je široký 50–100 mm, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu široce prohloubený, šedozelený, šedoolivový až šedomodrý nebo šedofialový, někdy s okrově nahnědlými skvrnami, v centrální části obvykle tmavší. Okraj je zprvu hladký, v dospělosti rýhovaný, spíše ostrý. Pokožka je za sucha matná až sametová, radiálně vrásčitá, za vlhka lesklá, lze ji sloupnout asi od třetiny do poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, poměrně tlusté, 4–10 mm vysoké, v mládí pružné, později křehké, ke třeni úzce připojené, jen vzácně s lupénky, některé větvené, žilkami propojené, nejprve bělavé, později smetanové, ve stáří často s rezavými skvrnami.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 10–20 mm, pod kloboukem obvykle mírně rozšířený, směrem k bázi pak zúžený, v mládí pevný a plný, brzy křehký, houbovitě vycpaný až komůrkovitý, jemně podélně vrásčitý, bílý, stářím hnědnoucí nebo rezavějící.
Dužnina je nejprve tuhá, později křehká a houbovitá, bílá, téměř neměnná. Vůně je zprvu nevýrazná, při zasychání například podle Socha a kol. (2011) připomínající sýr camembert. Chuť je mírná, v lupenech mladých plodnic někdy slabě palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 10% – světle růžová nebo světle oranžová; fenol – vínově hnědá; guajak – pomalu modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2a–2b).
Výtrusy jsou široce oválné, 5,5–9 x 5–6,5 µm, s nízkou až střední ornamentikou, s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími dosti neúplnou síťku.
Roste od června do září, nepříliš hojně v listnatých lesích (habr, dub, lípa, bříza, líska), ale někdy i pod jehličnany (borovice).

21.12.2025