Klobouk je široký 50–100 mm, středně masitý, v mládí polokulovitý, brzy sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, fialový, narůžovělý, vínově červený až červenohnědý ve středu někdy tmavší až téměř černý, jindy naopak okrově nebo olivově vybledávající. Okraj klobouku je zprvu mírně podehnutý, dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, za vlhka lepkavá a lesklá, v mládí při okraji téměř vždy ojíněná, v dospělosti ve středu klobouku obvykle bradavčitě tečkovaná, lze ji sloupnout asi od 1/3 do 1/2 poloměru.
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, spíše tlusté, 5–10 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, vzácně s lupénky, některé u třeně větvené, nejprve bílé, v dospělosti až okrové, s ostřím při okraji klobouku někdy narůžovělým, ve stáří a při poranění šednoucí.
Třeň je válcovitý až mírně kyjovitý, 40–80 x 10–25 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitý, ojíněný, v dospělosti podélně vrásčitý, bílý, výjimečně zčásti narůžovělý, poraněním a stářím šednoucí, na bázi někdy rezavě hnědý.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku narůžovělá, při poranění nejprve mírně růžovějící nebo rezavějící, později šednoucí. Vůně je nevýrazná, chuť mírná, v lupenech mladých plodnic někdy slabě palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžová, šedorůžová; fenol – vínově hnědá; guajak – pomalu a nevýrazně modrá.
Výtrusný prach je okrový (3a–3b).
Výtrusy jsou široce oválné, 8–12 x 6,5–9 µm, se středně vysokou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
Roste od června do října, místy hojně v podhorských a horských jehličnatých lesích (především pod smrky), často v mechu nebo i na rašeliništích.

30.12.2025