Klobouk je široký 50–120 mm, masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, barevně velmi proměnlivý, od odstínů šedozelených nebo šedoolivových, hnědých až žlutohnědých, přes růžovou až po tmavě karmínově červenou nebo vzácně i fialovou; na prosluněných místech barvy postupně vybledají. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti uzlinatě rýhovaný. Pokožka je za sucha spíše lesklá, hladká, za vlhka slizká a lepkavá, lze ji sloupnout asi od 1/3 do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, spíše tlusté, 8–12 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené nebo volné, jen vzácně s lupénky, některé větvené, žilkami propojené, nejprve bělavé, v dospělosti žluté.
Třeň je obvykle robustní, válcovitý až mírně kyjovitý, 40–80 x 15–30 mm, někdy pod kloboukem mírně rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, podélně vrásčitý, bílý, v dospělosti na bázi s nevýraznými žlutookrovými skvrnami.
Dužnina je poměrně dlouho tuhá, později houbovitá, bílá. Vůně je nevýrazná, chuť je mírná, v mládí příjemně oříšková.
Makrochemické reakce: FeSO4 – světle oranžově růžová; fenol – hnědá; guajak – středně rychle modrá.
Výtrusný prach je žlutý (4c).
Výtrusy jsou široce oválné, 7,5–11 x 7–9,5 µm, s vysokou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
Roste od července do října, místy hojně, pod jehličnany (zejména pod smrky, ale i pod borovicemi nebo jedlemi), najdeme ji také v městských parcích a vyroste i za relativně suchého počasí.

16.12.2025