Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula queletii
Poznámky
Klobouk je široký 40–80 (100) mm, středně masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, někdy s nízkým hrbolkem, fialový, vínově fialový, nachově hnědý, často s olivovými odstíny. Okraj je dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, spíše ostrý, někdy zvlněný. Pokožka je za sucha ve středu klobouku spíše lesklá, při okraji matnější, za vlhka slizká a lesklá, lze ji sloupnout asi do 1/3 poloměru.
Lupeny jsou středně husté, tenké, 4–8 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené, obvykle s několika lupénky, některé větvené, nejprve bílé, v dospělosti až máslové.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–80 x 10–20 mm, v mládí pevný a plný, brzy houbovitě vycpaný až komůrkovitý, ojíněný, jemně podélně vrásčitý, spíše lesklý, obvykle po celé délce červenofialový, jen výjimečně bělavý.
Dužnina je nejprve tuhá, brzy křehká, v mládí bílá, pod pokožkou klobouku nafialovělá, při poranění mírně žloutnoucí nebo hnědnoucí. Vůně je nevýrazná nebo nakysle ovocná, chuť je ostře (někdy i středně) palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová; fenol – hnědá; guajak – pomalu a nevýrazně modrá, někdy téměř negativní.
Výtrusný prach je smetanový (2c–2d).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–10 x 6–9 µm, se střední až vysokou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
Roste od července do října, místy hojně v podhorských a horských jehličnatých lesích pod smrky, v nižších polohách je vzácná nebo zcela chybí.
23.12.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa