Atlas hub / Nálezy

Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal

Russula nauseosa

Poznámky

Drobná až střední holubinka.
Klobouk je široký 30–70 mm, tence masitý, v mládí vyklenutý, nakonec ploše rozprostřený až mělce prohloubený, barevně značně variabilní, červený, růžově červený, nafialovělý, někdy se žlutými či olivovými odstíny, od okraje vybledající. Okraj klobouku je tupý, nejprve hladký, v dospělosti uzlinatě rýhovaný. Pokožka klobouku je hladká, za sucha spíše matná, za vlhka lesklá a lepkavá, slupitelná téměř ke středu klobouku.
Lupeny jsou nejprve poměrně husté, později prořídlé, 6–10 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené, úzce připojené nebo volné, žilkami propojené, v mládí světle smetanové, brzy zbarveny výtrusným prachem okrově nebo až žlutě. Lupénky jsou vzácné nebo chybí.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, někdy zploštělý, 30–60 x 10–20 mm, křehký, velmi brzy houbovitě vycpaný, podélně vrásčitý, bílý.
Dužnina je křehká, bělavá, za vlhka a stářím šednoucí. Vůně nevýrazná, chuť mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – rychle středně sytě až intenzivně modrá.
Výtrusný prach je žlutý (4b–4c), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/184/102).
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 7–10 x 6,5–8 µm, mohou však být i menší, kolem 7–8,5 x 5,5–7,5 µm, se středně vysokou až vysokou ornamentikou, s obvykle izolovanými ostny, výjimečně spojenými krátkými hřebínky.
Roste od května do září v jehličnatých lesích, zejména ve smrčinách na světlejších stanovištích v trávě a mechu, podél cest nebo při lesních okrajích. Upřednostňuje podhorské a horské oblasti, kde bývá hojná.

15.09.2025

Hodnoty znaků

Šířka klobouku

Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm

Barva klobouku

Bílá
Červená
Oranžová
Žlutá
Zelená
Modrá
Fialová
Růžová
Hnědá
Šedá
Černá

Barva třeně

Bílá
Červená
Oranžová
Žlutá
Zelená
Modrá
Fialová
Růžová
Hnědá
Šedá
Černá

Barevné změny dužniny při poranění a na řezu

Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící

Palčivost dužniny

Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá

Vůně dužniny

Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo

Makrochemické reakce – guajak

Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní

Barva výtrusného prachu

Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)

Délka výtrusů [μm]

menší než 5
5
5,5
6
6,5
7
7,5
8
8,5
9
9,5
10
10,5
11
12
13
14

Šířka výtrusů [μm]

menší než 3
3
3,5
4
4,5
5
5,5
6
6,5
7
7,5
8
8,5
9
9,5
10
10,5
11
11,5
12

Výška ornamentiky výtrusů

Nízká ornamentika
Střední ornamentika
Vysoká ornamentika

Způsob propojení ornamentiky výtrusů

Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku

Prostředí

Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa

Růst (fruktifikace)

Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad