Klobouk je široký 40–80 mm, středně masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, světle žlutý, ve středu často tmavší, žlutooranžový, od okraje vybledající. Okraj je dlouho hladký, až v dospělosti rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, hladká, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout od 1/3 do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, spíše tenké, 4–8 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené, obvykle s několika lupénky, některé větvené, žilkami propojené, za vlhka bělavé nebo smetanové, za sucha žloutnoucí.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 40–80 x 10–20 mm, někdy pod kloboukem nepatrně rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, komůrkovitý až téměř dutý, jemně podélně vrásčitý, výjimečně bělavý, obvykle nažloutlý, někdy zbarvený téměř jako klobouk.
Dužnina je nejprve tuhá, později křehká a houbovitá, bělavá, stářím žloutnoucí. Vůně je poměrně výrazná, nakysle ovocná (plesnivý citrón). Chuť je ostře palčivá, někdy nahořkle palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – negativní; guajak – negativní nebo téměř negativní.
Výtrusný prach je bílý až bělavý (1a–1b).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–9,5 x 6–8 µm, se středně vysokou ornamentikou vytvářející téměř úplnou síťku.
Roste od července do listopadu, poměrně hojně, obvykle ve skupinách, v listnatých, jehličnatých i smíšených lesích, především pod buky, ale může růst i pod smrky, pravděpodobně také pod borovicemi nebo dalšími listnáči.

12.12.2025