Střední až velká holubinka.
Klobouk je široký 50–120 mm, tlustě masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, ploše rozložený až široce prohloubený, hnědý, červenohnědý, ale i krvavě červený nebo nafialovělý, ve středu někdy až černohnědý nebo naopak okrově vybledlý, často okrově, narůžověle nebo červenohnědě skvrnitý. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha spíše matná, v mládí při okraji někdy ojíněná, později často radiálně vrásčitá nebo zdrsnělá, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout asi do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, poměrně tlusté, vysoké 4–10 mm, křehké, ke třeni úzce zaobleně připojené až volné, vzácně s několika lupénky, některé větvené, jemně žilkami propojené, nejprve bílé, nakonec okrové, s ostřím při okraji klobouku někdy načervenalým.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 40–90 x 15–30 mm, pod kloboukem mírně rozšířený, dlouho pevný a plný, v dospělosti pod tvrdou kůrou houbovitě vycpaný, ojíněný, jemně podélně vrásčitý, bílý nebo zčásti narůžovělý, stářím na bázi okrovějící nebo rezavějící.
Dužnina je dlouho značně tuhá, až v dospělosti ve třeni houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá nebo nahnědlá, po poranění někdy pomalu žloutnoucí nebo rezavějící. Vůně je za vlhka někdy nevýrazná, za sucha nebo při zasychání plodnice znatelně pryskyřičná. Chuť je po několika sekundách ostře palčivá, palčivost dlouho přetrvává.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová; fenol – hnědá; guajak – pomalu a nevýrazně modrá.
Výtrusný prach je sytě okrový až žlutý (3c–4b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/204/128).
Výtrusy jsou široce oválné, 7,5–11 x 6,5–8,5 µm, se středně vysokou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími dosti neúplnou síťku.
Roste od července do listopadu, poměrně hojně, v jehličnatých lesích, především pod borovicemi a smrky, upřednostňuje kyselé půdy ve středních a vyšších polohách.

05.12.2025