Klobouk je široký 50–100 mm, masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený nebo ve středu mělce prohloubený, někdy s nízkým hrbolkem, fialový, purpurový, hnědočervený, ale i růžový, ve středu někdy tmavší, téměř černý. Jsou popsány variety s kloboukem bělavě nažloutlým (var. cremea), žlutohnědým (var. mellina) nebo olivově zeleným (var. viridis). Okraj je nerýhovaný, u stárnoucích plodnic nejvýše krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, za vlhka lepkavá, lze ji sloupnout jen při okraji, nejvýše do 1/3 poloměru.
Lupeny jsou husté, tenké, poměrně nízké (4–6 mm), spíše křehké, ke třeni připojené až krátce sbíhavé, některé větvené, jemně žilkami propojené, v mládí obvykle nápadně sírově žluté, později nažloutle krémové, za vlhka často ronící kapky tekutiny, při zasychání žloutnoucí.
Třeň je válcovitý až mírně kyjovitý, 30–90 x 15–25 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný až komůrkovitý, ojíněný, hladký až jemně podélně vrásčitý, zřídka celý bělavý, většinou nachově fialový, narůžovělý, někdy i nazelenalý, od báze žloutnoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá nebo bělavá, někdy nažloutlá, pod pokožkou klobouku narůžovělá, při poraněním a stářím žloutnoucí. Vůně je nakysle ovocná, chuť je ihned ostře palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; fenol – vínově hnědá; guajak – středně rychle a středně intenzivně modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2c–2d).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–9,5 x 6–8 µm, s nízkou až střední ornamentikou s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími dosti neúplnou síťku.
Roste od srpna do listopadu, poměrně hojně, obvykle ve skupinách ve vlhkých jehličnatých a smíšených lesích pod borovicemi, upřednostňuje kyselé půdy.

27.12.2025