Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula decolorans
Poznámky
Klobouk je široký 40–120 mm, tlustě masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozložený a ve středu mělce prohloubený, žlutooranžový, méně často žlutookrový nebo načervenalý, někdy od středu vybledající. Okraj je zprvu podehnutý, dlouho hladký, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, hladká nebo jemně zdrsnělá, za vlhka slizká a lepkavá, lze ji sloupnout asi do poloviny, někdy až do 2/3 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, poměrně tlusté, vysoké 7–12 mm, křehké, zaobleně připojené až téměř volné, obvykle s několika lupénky, některé u třeně větvené, nejprve bělavé, nakonec až světle okrové, při poranění a ve stáří šednoucí.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 50–100 x 15–25 mm, válcovitý nebo mírně kyjovitý, pod kloboukem obvykle trochu rozšířený, dlouho pevný a plný, později houbovitě vycpaný, podélně vrásčitý, bílý, stářím od báze šednoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, při poranění a stářím nápadně šednoucí a někdy až černající. Vůně je nevýrazná, někdy slabě nasládle medová, chuť je mírná, v lupenech mladých plodnic někdy nepatrně palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – šedorůžová; fenol – hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je smetanový až okrový (2c–3a), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/242/179).
Výtrusy jsou široce oválné, 8,5–13 x 6,5–10 µm, s vysokou ornamentikou, s většinou izolovanými bradavkami, jen vzácně zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami.
Roste od července do října, poměrně hojně, jednotlivě nebo ve skupinách ve vlhkých jehličnatých lesích středních a vyšších poloh, zejména pod borovicemi, často v mechu nebo mezi borůvčím.
09.12.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa