Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula nigricans
Poznámky
Klobouk je široký 50–150 mm, výjimečně až 200 mm, pevně masitý, sklenutý, později ploše rozprostřený, nakonec široce prohloubený až nálevkovitý, nejprve bělavý, později šedohnědý až téměř černý. Okraj je dlouho podehnutý, nerýhovaný, v dospělosti často zvlněný. Pokožka je za sucha matná až sametová, někdy rozpraskaná, za vlhka lepkavá a ve středu lesklá, lze ji sloupnout jen obtížně u okraje klobouku.
Lupeny jsou řídké, podle Socha a kol. (2011) 3–6 lupenů na 1 cm okraje klobouku, tlusté, 8–12 mm vysoké, křehké, ke třeni obvykle úzce připojené, někdy krátce zoubkem sbíhavé, s četnými lupénky, nevětvené, nejprve bělavé, později smetanové, ve stáří hnědnoucí až černající.
Třeň je obvykle krátký a robustní, válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–70 x 15–40 mm, často výstřední, dlouho pevný a plný, téměř hladký, bílý, později šedohnědý, poraněním červenající, později hnědnoucí až černající.
Dužnina je dlouho tuhá, bílá, při poranění nejprve červenající, později šedohnědá až černá. Vůně je zemitá, chuť je mírná, výjimečně v lupenech mladých plodnic nepatrně palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je bílý (1a).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9,5 x 5,5–7,5 µm, s nízkou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
Roste od července do října v listnatých (dub, buk, habr) i jehličnatých lesích (smrk, borovice), téměř všude je hojná. Zčernalé zbytky plodnic najdeme v lese až do konce zimy.
15.08.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa