Klobouk je široký 50–120 mm, masitý, v mládí sklenutý, později ploše rozprostřený až prohloubený až nálevkovitý, barevně velmi proměnlivý, červený, purpurový, nafialovělý, typicky vínově červený s tmavším, téměř černým středem, často hnědoolivově skvrnitý, vzácněji žlutý nebo žlutozelený. Okraj je zprvu podehnutý, často nepravidelně zprohýbaný, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, za vlhka slizká a lepkavá, lze ji sloupnout asi do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, spíše tenké a křehké, 4–10 mm vysoké, ke třeni úzce připojené, někdy s několika lupénky, málo větvené, jemně žilkami propojené, nejprve bělavé, později máslově nažloutlé, ve stáří často s rezavými skvrnami.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 40–80 x 10–25 mm, pod kloboukem nepatrně rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, v dospělosti podélně vrásčitý, bílý, ve stáří od báze mírně rezavějící nebo šednoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá nebo nafialovělá, při poranění hnědnoucí či rezavějící. Vůně je mírná ovocná, chuť v lupenech je obvykle mírně palčivá, ve třeni až mírná.
Makrochemické reakce: FeSO4 – nevýrazně růžově oranžová; fenol – hnědá; guajak – rychle, někdy pomaleji modrá.
Výtrusný prach je bílý až bělavý (1a–1b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/255/242).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9 x 5,5-7,5 µm, s nízkou až středně vysokou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
Roste od července do listopadu, hojně až velmi hojně v listnatých a smíšených lesích především pod duby a borovicemi, upřednostňuje teplejší lokality a mírně kyselé půdy.

30.09.2025