Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula claroflava
Poznámky
Klobouk je široký 50–100 mm, středně masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, ploše rozprostřený, nakonec široce prohloubený, citronově až chromově žlutý, vzácně naoranžovělý nebo nazelenalý. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti nejvýše krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, hladká, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout asi do poloviny poloměru, výjimečně až téměř ke středu klobouku.
Lupeny jsou nejprve husté, později prořídlé, poměrně tlusté, 6–9 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, jen vzácně s lupénky, některé větvené, jemně žilkami propojené, nejprve bělavé, v dospělosti máslově žluté, ve stáří a při poranění výrazně šednoucí.
Třeň je válcovitý, 50–90 x 10–20 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný až komůrkovitý, podélně vrásčitý, bílý, poraněním a stářím výrazně šednoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, brzy houbovitá, bílá, při poranění a stářím nápadně šednoucí až téměř černající. Vůně je nevýrazná, podle Socha a kol. (2011) při zasychání nasládle medová. Chuť je mírná, nejvýše trochu natrpklá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – světle růžová; fenol – rezavě oranžově hnědá; guajak – velmi pomalu modrá, téměř negativní.
Výtrusný prach je okrový (3b–3c), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/204/128).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–9,5 x 5,5–7,5 µm, se středně vysokou ornamentikou, s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy dosti neúplnou síťku.
Roste od července do října, jednotlivě nebo ve skupinách na vlhkých travnatých stanovištích v listnatých a smíšených lesích pod břízou (uváděna je někdy i osika nebo olše) na kyselejších půdách.
07.12.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa