Atlas hub / Nálezy

Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal

Russula puellaris

Poznámky

Klobouk je široký 30–50 (70) mm, méně masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, ploše rozprostřený až mělce prohloubený, šedohnědý, s růžovými, fialovými, olivovými nebo žlutými odstíny, ve středu tmavší až téměř černý, v dospělosti vybledající, často žloutnoucí. Okraj je klobouku brzy uzlinatě rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, nejvýše jemně zdrsnělá, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout asi do 2/3 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, 4–8 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, jen vzácně s lupénky, nevětvené, žilkami propojené, bělavé až smetanové, od ostří žloutnoucí až rezavějící.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 30–60 x 10–20 mm, brzy křehký, houbovitě vycpaný až dutý, podélně vrásčitý, bílý, postupně (šafránově) žloutnoucí, v dospělosti celý žlutý až narezlý.
Dužnina je brzy houbovitá a křehká, bělavá, žloutnoucí až rezavějící. Vůně je nevýrazná, chuť mírná.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; fenol – vínově hnědá; guajak – rychle a středně intenzivně modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2c).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9,5 x 5,5–7,5 µm, se středně vysokou ornamentikou, s některými bradavkami izolovanými, jinými propojenými krátkými či delšími spojkami.
Roste od června do října, poměrně hojně, jednotlivě, častěji však ve skupinách, v jehličnatých a smíšených lesích, zejména pod borovicemi, méně často pod smrky nebo jedlemi. Upřednostňuje kyselé půdy.

23.12.2025

Hodnoty znaků

Šířka klobouku

Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm

Barva klobouku

Bílá
Červená
Oranžová
Žlutá
Zelená
Modrá
Fialová
Růžová
Hnědá
Šedá
Černá

Barva třeně

Bílá
Červená
Oranžová
Žlutá
Zelená
Modrá
Fialová
Růžová
Hnědá
Šedá
Černá

Barevné změny dužniny při poranění a na řezu

Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící

Palčivost dužniny

Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá

Vůně dužniny

Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo

Makrochemické reakce – guajak

Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní

Barva výtrusného prachu

Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)

Délka výtrusů [μm]

menší než 5
5
5,5
6
6,5
7
7,5
8
8,5
9
9,5
10
10,5
11
12
13
14

Šířka výtrusů [μm]

menší než 3
3
3,5
4
4,5
5
5,5
6
6,5
7
7,5
8
8,5
9
9,5
10
10,5
11
11,5
12

Výška ornamentiky výtrusů

Nízká ornamentika
Střední ornamentika
Vysoká ornamentika

Způsob propojení ornamentiky výtrusů

Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku

Prostředí

Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa

Růst (fruktifikace)

Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad