Klobouk je široký 40–100 mm, masitý, v mládí polokulovitý, brzy sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, oranžově červený, vínově červený, hnědočervený, ve středu někdy téměř černý nebo naopak žlutookrově vybledající, případně naolivovělý. Okraj je nejprve hladký, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, za vlhka lepkavá, lze ji sloupnout asi do 1/3 poloměru klobouku.
Lupeny jsou v mládí spíše husté, v dospělosti prořídlé, 4–10 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené, zaobleně připojené, někdy až volné, jen vzácně s lupénky, některé u třeně větvené, žilkami propojené, nejprve bělavé, v dospělosti až světle okrové, na ostří při okraji klobouku někdy načervenalé, při poranění a stářím žloutnoucí až hnědnoucí.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–80 x 10–25 mm, pod kloboukem obvykle nepatrně rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, podélně vrásčitý, obvykle bílý, vzácněji na bázi zčásti narůžovělý nebo načervenalý, poraněním a stářím žloutnoucí až hnědnoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, při poranění poměrně výrazně žloutnoucí až hnědnoucí. Vůně mladších plodnic za čerstva je někdy nevýrazná, při zasychání a ve stáří výrazně slanečková. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: FeSO4 – špinavě zelená; fenol – hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je smetanový až světle okrový (2d–3a).
Výtrusy jsou široce oválné, 7,5–10 x 5,5–8 µm, se středně vysokou ornamentikou, s některými bradavkami izolovanými, jinými spojenými krátkými či delšími spojkami.
Roste od července do září, celkem hojně v listnatých a smíšených lesích, především pod duby, ale také pod buky, habry nebo břízami. Upřednostňuje křemičité, písčité a mírně kyselé půdy.

15.12.2025