Atlas hub / Nálezy

holubinka krvavá
Russula sanguinaria (Schumach.) Rauschert 1989

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: holubinka (Russula)

Synonyma

Russula sanguinea (Bulliard) Fries 1838

Popis

Holubinka střední velikosti.

Klobouk je široký 40–100 mm, masitý, v mládí vyklenutý, později ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, krvavě červený, růžově červený, v dospělosti okrově nebo bělavě vybledající. Okraj je zprvu mírně podehnutý, dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy zvlněný. Pokožka je klobouku za sucha matná, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout jen při okraji.

Lupeny jsou dlouho husté, nakonec prořídlé, 4–8 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené nebo mírně sbíhavé, obvykle s četnými lupénky (poměr asi 3:1 ve prospěch lupenů), některé větvené, nejprve bělavé, v dospělosti až světle okrové, s ostřím při okraji klobouku někdy narůžovělým.

Třeň je válcovitý až mírně kyjovitý, 20–70 x 10–25 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný až komůrkovitý, ojíněný, jemně podélně vrásčitý, většinou nápadně růžově načervenalý, jen vzácně celý bílý, stářím žloutnoucí.

Dužnina je nejprve tuhá, později křehká a houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku narůžovělá, při poranění a stářím žloutnoucí, za vlhka šedivějící. Vůně je nevýrazná nebo slabě ovocná. Chuť je mírně palčivá, častěji středně palčivá.

Výtrusný prach je tmavě smetanový až okrový (2d–3b).

Výtrusy jsou eliptické, 7–9,5 x 6–7,5 µm, (Qav = 1,20–1,30), se střední až vysokou ornamentikou s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami.

foto Karel Tejkal
foto Karel Tejkal

Výskyt

Roste poměrně hojně ve vlhkých jehličnatých lesích, především pod borovicemi, ale i pod smrky a modříny, upřednostňuje kyselé půdy. Červenec až říjen.

Možná záměna

Holubinka Quéletova (Russula queletii) roste pod smrky a je zbarvena spíše do fialova, obvykle s olivovými odstíny.

Vzácná holubinka rašelinná (Russula helodes) roste na podmáčených místech a v rašeliništích, má světlejší výtrusný prach a síťnaté výtrusy.

Holubinka rudonohá (Russula rhodopus) roste pod smrky, má nápadně lesklou pokožku klobouku a výtrusy s ornamentikou vytvářející neúplnou síťku.

Kuchyňské využití

Pro palčivost nejedlá.

26.09.2012, Středočeský kraj 26.09.2012, Středočeský kraj foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal 26.09.2012, Středočeský kraj

Poznámky k systematice

Podle Sarnari (1998) patří do sekce Russula, subsekce Sardoninae.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Tejkal K. (2019): Holubinka krvavá – Russula sanguinaria (Schumach.) Rauschert. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 4/2019.
Russula sanguinaria – holubinka krvavá
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Russula sanguinaria – holubinka krvavá
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Russula sanguinea – holubinka krvavá
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Russula sanguinea – holubinka krvavá
Melzer V. (1945): Atlas Holubinek
Russula sanguinea – holubinka krvavá