Atlas hub / Nálezy

holubinka rašelinná
Russula helodes Melzer 1929

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: holubinka (Russula)

Stručný popis

Klobouk je široký 50–120 mm, v mládí sklenutý, později ploše rozložený až mělce prohloubený, krvavě nebo masově červený, uprostřed někdy téměř černý, ve stáří někdy žlutavě skvrnitý. Okraj klobouku je dlouho podehnutý a hladký, v dospělosti často nepravidelný až laločnatý, v dospělosti nejvýše krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je i za vlhka spíše matná, hladká nebo mírně vrásčitá, lze ji sloupnout jen při okraji, nejvýše do 1/3 poloměru klobouku.

Lupeny jsou spíše husté, tenké, ke třeni připojené až mírně sbíhavé, s četnými lupénky, často vidlené, žilkami propojené, nejprve bělavé, nakonec smetanové až světle okrové.

Třeň je válcovitý, 40–100 x 10–30 mm, na bázi zúžený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, ojíněný, později podélně vrásčitý, obvykle narůžovělý, stářím a za vlhka šednoucí.

Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, ve třeni našedlá, při poranění hnědnoucí. Vůně je nenápadná, chuť je středně palčivá.

Makrochemické reakce: FeSO4 – rychle šedorůžová; fenol – hnědá; guajak – pomalu a nevýrazně modrá, téměř negativní.

Výtrusný prach je smetanový až světle okrový (2c–3a).

Výtrusy jsou široce oválné, 8–10,5 x 6,5–9 µm, se středně vysokou ornamentikou vytvářející téměř úplnou síťku.

Výskyt

Roste od července do října, vzácně v podmáčených smrkových lesích a na rašeliništích se smrky a břízou.

Možná záměna

Holubinka rudonohá (Russula rhodopus) roste na podobných stanovištích, má obvykle výrazně lesklou pokožku klobouku, nešednoucí třeň a s guajakovou tinkturou reaguje rychle a intenzívně.

Holubinka krvavá (Russula sanguinaria) roste pod borovicemi a má téměř nesíťované výtrusy.

Holubinka jahodová (Russula paludosa) tvoří často výrazně větší plodnice, které jen v mládí mohou v lupenech vykazovat mírnou palčivost.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Poznámky k systematice

Podle Sarnari (1998) patří do sekce Russula, subsekce Sardoninae.

Česky také holubinka blaťácká nebo holubinka slatinná.

Literatura

Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha.
Russula helodes – holubinka rašelinná
Špinar P. (2020): Vzácné houby Táborska. Nakladatelství OSSIS, Tábor.
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Russula helodes – holubinka rašelinná
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha
Russula helodes – holubinka rašelinná
Valter J. (2007): Holubinka rašelinná - Russula helodes Melzer na Táborsku. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 1/2007.
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Russula helodes – holubinka rašelinná
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
Russula helodes – holubinka rašelinná