Atlas hub / Nálezy

holubinka pelargoniová
Russula pelargonia Niolle 1941

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: holubinka (Russula)

Stručný popis

Drobná holubinka.

Klobouk je široký 20–50 mm, zprvu sklenutý, později ploše rozložený a ve středu prohloubený, barevně velmi proměnlivý, fialový, šedofialový, vínově purpurový, vínově růžový, fialově zelený, šedozelený, šedoolivový, často od středu okrově vybledající. Okraj klobouku je v dospělosti nejvýše krátce uzlinatě rýhovaný. Pokožka je za sucha matná až sametová, za vlhka lepkavá a lesklá, slupitelná asi do 1/2 poloměru klobouku.

Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, vysoké 3–5 mm, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, některé vidlené, nejprve bělavé, v dospělosti smetanové.

Třeň je válcovitý až kyjovitý, 20–50 x 5–10 mm, křehký, brzy houbovitě vycpaný až dutý, v dospělosti jemně podélně vrásčitý, bílý, poraněním a za vlhka šednoucí.

Dužnina je křehká, bílá, pod pokožkou klobouku někdy narůžovělá, poraněním a stářím šednoucí. Vůně je pelargoniová, chuť je středně palčivá.

Makrochemické reakce: guajak – pomalu a nevýrazně modrá.

Výtrusný prach je smetanový (2a–2b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/242/179).

Výtrusy jsou široce oválné, 7–9 x 5,5–7,5 µm, se střední až vysokou ornamentikou vytvářející neúplnou síťku.

Výskyt

Roste od července do září, nehojně, často na vlhkých až podmáčených stanovištích ve světlých listnatých a smíšených lesích zejména pod osikami a břízou, pravděpodobně také pod duby, jilmy, vrbami nebo habry, případně jinými listnáči.

Možná záměna

Velmi podobná je holubinka fialová (Russula violacea), rovněž vonící po listech pelargonie, s izolovaně bradavčitými výtrusy. Existují přechodné formy a někteří autoři soudí, že by se mohlo jednat o jediný druh. S holubinkou pelargoniovou je někdy spojována i holubinka topolová (Russula clariana) vytvářející o něco větší plodnice a rostoucí výhradně pod topoly.

Holubinka vonná (Russula odorata) má výrazně tmavší výtrusný prach a mírnou chuť.

Hojná a barvně velmi proměnlivá holubinka křehká (Russula fragilis) má bělavý výtrusný prach, téměř úplně síťnaté výtrusy a ovocně kokosovou vůni.

Vzácná drobná holubinka drobná (Russula pumila) je jen mírně palčivá, roste výhradně pod olšemi a má nápadně žloutnoucí nebo šednoucí třeň.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Poznámky k systematice

Podle Sarnari (1998) patří do sekce Russula, subsekce Violaceinae.

Literatura

Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha.
Russula pelargonia – holubinka pelargoniová
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Russula pelargonia – holubinka pelargoniová
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Russula pelargonia – holubinka pelargoniová