holubinka naolivovělá
Russula olivascens (Fr.) Fr. 1861
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)
Rod: holubinka (Russula)
Synonyma
Russula postiana Romell 1911
Stručný popis
Drobná až střední holubinka.
Klobouk je široký 30–70 mm, výjimečně i větší (například Sarnari (2005) uvádí až 120 mm), v mládí sklenutý, brzy ploše rozprostřený a ve středu prohloubený, obvykle olivově žlutý až olivově šedozelený, někdy však i hnědoolivový, vínový, narůžovělý nebo nafialovělý. Okraj klobouku je dlouho podehnutý, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy zvlněný. Pokožka je za sucha hladká, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout téměř ke středu klobouku.
Lupeny jsou v mládí spíše husté, brzy křehké, ke třeni zaobleně připojené, některé vidlené, nejprve bělavé nebo smetanové, nakonec oranžově žluté.
Třeň je válcovitý, 60–100 x 10–20 mm, na bázi kyjovitě rozšířený, jindy zúžený, brzy houbovitě vycpaný až dutý, ojíněný, později jemně podélně vrásčitý, bílý, stářím na bázi žloutnoucí nebo hnědnoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, později křehká, bílá, žloutnoucí. Vůně je nevýrazná, chuť je mírná.
Makrochemické reakce: guajak – pomalu až středně rychle modrá.
Výtrusný prach je žlutý (4d–4e), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/153/51).
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 8–11 x 7–9 µm, se střední až vysokou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
Výskyt
Roste od července do října, nehojně až vzácně v jehličnatých lesích především pod smrky, upřednostňuje zásadité půdy v pahorkatinách.
Možná záměna
Barevně značně proměnlivá holubinka raná (Russula nauseosa) roste na podobných stanovištích, má o něco světlejší výtrusný prach (4b), obvykle menší výtrusy a chuť v lupenech mladých plodnic může být palčivá.
Holubinka žlutá (Russula lutea) a barevně velmi variabilní holubinka měnlivá (Russula risigallina) postrádají olivový odstín na pokožce klobouku.
Holubinka ametystová (Russula amethystina) a holubinka Turkové (Russula turci), obvykle s nafialovělým kloboukem, mají světlejší výtrusný prach (3d–4a), holubinka Turkové má prosíťované výtrusy.
Kuchyňské využití
Je jedlá, pro vzácnost však kulinářsky nevýznamná.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (2005) patří do sekce Amethystinae, subsekce Chamaeleontinae.