Atlas hub / Nálezy

ryzec zelenající
Lactarius glaucescens Crossl. 1900

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: ryzec (Lactarius)

Synonyma

Lactarius piperatus var. glaucescens (Crossl.) Hesler & A.H. Sm. 1979

Lactifluus glaucescens (Crossl.) Verbeken

Stručný popis

Klobouk 50–150 mm, vyklenutý až plochý s vmáčklým středem. Povrch hladký, suchý, nevýrazně sametový, spíše lesklý, s nepravidelnými tečkami a tmavšími skvrnami, někdy jemně vrásčitý, bílý až světle krémový. Lupeny připojené, velmi úzké, husté, bělavé, při poranění od mléka zelenající a po delší době hnědnoucí. Třeň 30–90 x 10–40 mm, obvykle kratší než je průměr klobouku, hladký, suchý, bílý až světle krémový. Dužnina velmi tuhá, bílá, na řezu se po delší době zbarvuje šedozeleně, vůně při zasychání slabě medová, chuť palčivá. Mléko bílé, při zasychání se zbarvuje šedozeleně, působením KOH žlutooranžově, chuť ihned silně palčivá. Výtrusný prach bílý. Roste nehojně v listnatých lesích především pod buky a habry. Červenec až září.

Možná záměna

S jinými bílými ryzci jako ryzec peprný (Lactarius piperatus), ryzec plstnatý (Lactarius vellereus) nebo ryzec Bertillonův (Lactarius bertillonii), které ale nemají zelenající mléko.

foto Oldřich Jindřich

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Lactarius glaucescens – ryzec zelenající
Borovička J. (2008): Čtyři bílé ryzce. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 3/2008.
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Lactarius glaucescens – ryzec zelenající
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing