hřib hnědý
Imleria badia (Fr.) Vizzini 2014
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Čeleď: hřibovité (Boletaceae)
Rod: hřib (Imleria)
Synonyma
Boletus badius (Fr.) Fr. 1832
Boletus castaneus badius Fr. 1818
Ixocomus badius (Fr.) Quél. 1888
Suillus badius (Fr.) Kuntze 1898
Xerocomus badius (Fr.) E.-J. Gilbert 1931
Popis
Klobouk je 40–150 (200) mm široký, v mládí polokulovitý, později vyklenutý, plstnatý, za vlhka slizký a lesklý, kaštanově hnědý.
Rourky jsou světle žluté až zelenožluté nebo olivově zelenožluté, až 20 mm vysoké. Póry světle žluté až zelenožluté, v dospělosti poměrně široké a nepravidelné, po otlačení zelenomodrají.
Třeň je v mládí většinou soudkovitý, později válcovitý, 40–120 x 10–40 mm, hnědý, světlejší než klobouk, na povrchu hnědě vláknitý nebo vločkatý.
Dužnina je světle žlutá, na řezu modrající. Nejprve tuhá, později v klobouku měkká a ve třeni mírně dřevnatí. Vůně a chuť jsou mírné, příjemně houbové.
Výtrusný prach je olivově hnědý.
Výtrusy jsou úzce vřetenovité, 12–16 x 4–5,5 µm, hladké.
Výskyt
Roste velmi hojně, většinou ve skupinách v jehličnatých i listnatých lesích, především pod smrky, v listnatých lesích pod duby, od počátku června do listopadu, často až do počátku zimy, mráz ale nesnese.
Možná záměna
Hřib žlučník (Tylopilus felleus) má rourky bílé nebo narůžovělé a chutná výrazně hořce. Nejedlý.
Záměna je možná i s hřibem sametovým (Xerocomellus pruinatus), hřibem modračkou (Cyanoboletus pulverulentus) a některými dalšími i vzácnějšími druhy hřibů, které jsou ale jedlé.
Kuchyňské využití
Jedna z nejhojnějších a kulinářsky nejoblíbenějších jedlých hřibovitých hub. Výborný prakticky v jakékoli úpravě.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Petr Souček, Karel Tejkal