hřib modračka
Cyanoboletus pulverulentus (Opat.) Gelardi, Vizzini & Simonini 2014
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Čeleď: hřibovité (Boletaceae)
Rod: hřib (Cyanoboletus)
Synonyma
Boletus pulverulentus Opat. 1836
Xerocomus pulverulentus (Opat.) E.-J. Gilbert 1931
Popis
Klobouk je široký 40–80 (100) mm, nejprve polokulovitý, často s podehnutým okrajem, později poduškovitě sklenutý. Pokožka klobouku je žlutohnědá, červenohnědá až hnědá, v mládí plstnatá, později olysalá, při poranění tmavě modrající.
Rourky jsou až 15 mm vysoké, nejprve žluté, později žlutoolivové, s obdobně zbarvenými póry. Rourky i póry při poranění nebo na řezu ihned intenzivně modrají až téměř černají.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 5–20 mm, na bázi často zúžený, pod kloboukem žlutý, níže červenožlutý až hnědožlutý, s drobnými vločkami, bez síťky.
Dužina je bělavá nebo nažloutlá, na řezu velmi rychle silně modrá, téměř až do černých odstínů.
Výtrusný prach je hnědoolivový.
Výtrusy jsou široce vřetenovité, 11–15 x 4–6 μm, hladké.
Výskyt
Roste od května do října, roztroušeně, obvykle ve skupinách, především v listnatých lesích a parcích pod listnáči (dub, buk, lípa, habr), někdy i pod smrky. Upřednostňuje kyselé nebo neutrální půdy.
Možná záměna
Pro nápadné a silné modrání je prakticky nezaměnitelný.
Kuchyňské využití
Donedávna byl hřib modračka v atlasech uváděn jako jedlý, ukazuje se však, že plodnice někdy akumulují velké množství arzénu a proto je nelze doporučit ke konzumaci.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš