šťavnatka dvoubarvá
Hygrophorus glutinifer Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: šťavnatkovité (Hygrophoraceae)
Synonyma
Hygrophorus dichrous Kühner & Romagn. 1953
Hygrophorus persoonii Arnolds 1979
Stručný popis
Klobouk je široký 30–80 mm, nejprve zvoncovitý nebo tupě kuželovitý, později sklenutý až ploše rozprostřený s tupým středovým hrbolkem, v mládí šedohnědý, někdy s olivovými odstíny, uprostřed tmavší, postupně od okraje vybledající, světle šedookrový. Pokožka klobouku je za vlhka velmi slizká.
Lupeny jsou řídké, bělavé nebo krémové, v dospělosti až světle šedookrové, na třeň sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 60–100 x 5–20 mm, nad pomíjivým slizovitým zbytkem závoje obvykle zúžený, ve spodní části hnědě šupinkatý.
Dužnina je bílá. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku zelenomodrá, tyrkysová.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné, 9–12 x 5–7 μm.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, roztroušeně až vzácně, v listnatých lesích pod duby a buky, možná i jinými listnáči. Upřednostňuje vápnité půdy.
Možná záměna
Šťavnatka olivově bílá (Hygrophorus olivaceoalbus) roste hojně pod smrky v jehličnatých lesích vyšších poloh.
Šťavnatka sněhobílá (Hygrophorus latitabundus) vytváří větší plodnice a roste pod borovicemi.
Šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus) má šedý šupinkatý klobouk.
Šťavnatka Korhonenova (Hygrophorus korhonenii) roste pod smrkem a nevykazuje barevnou reakci pokožky klobouku s KOH.
Kuchyňské využití
Je jedlá.
Autorství obrázků: Vladimír Sojka